Ve Frenštátě pod Radhoštěm opět vlaje tibetská vlajka
Přesně před šedesáti lety, 10. března 1959, vypuklo ve Lhase povstání proti čínským obsaditelům. Vzpoura byla tvrdě a krvavě potlačena, stejně jako další pokusy Tibeťanů o vzdor proti novým vládcům. Otázka Tibetu se postupně stala symbolem boje za svobodu, příkladem vzdoru malého národa proti velkému. Bohužel však také předmětem politického kýče a oportunismu.
Jako rozumný, pravicový politik jsem proti násilným pouličním protestům, proti krvavým odplatám, proti rozbíjení států. Zároveň ale nechci a nemohu přivírat oči před podstatou tibetské otázky. Před bojem za svobodu, před odvahou postavit se okupantům, jakkoliv jsou v přesile.
Čína je dnes stále výraznějším globálním hráčem, jak na politickém, tak ekonomickém poli. Toto je realita a kdo jí odmítá uznat, ať se podívá, kde byl vyroben jeho "americký" mobilní telefon... Nenaskakujme na vlnu naivismu a výzvy k ignorování či snad bojkotování Číny a jejího obchodního potenciálu. Zároveň ale nezapomínejme na naše hodnoty a nebojme se mluvit se sebesilnějším partnerem o věcech, které se nám nelíbí. Tím si nejen posilujeme své vlastní sebevědomí, ale zároveň i vydobýváme respekt u druhé strany.
Dnes si ale především připomeňme památku desítek tisíc Tibeťanů, kteří za povstání z roku 1959 zaplatili životem. A nezapomeňme, že svoboda je jednou z nejcennějších věcí, které máme.
