Střídání ve sportovní agentuře bylo třeba.

Publikováno: 19.05.2021

S Milanem Hniličkou se známe, osobně proti němu nic nemám. Fandil jsem mu jako skvělému hokejovému brankáři a držel jsem mu palce i v čele nově zřízené Národní sportovní agentury (NSA). 

Přestože je z jiného politického tábora – „kope“ za hnutí ANO – a jakkoliv jsem měl ke zrodu agentury určité výhrady. Sport ale většího zastání potřebuje, tak jsem to i bral. Jsou chvíle, kdy musíme na politické i jiné rozpory zapomenout. Vždyť tady jde nejen o profesionální sportovce, ale i o sportovní nadšence a zvláště pak o mladé talenty.

V době, kdy agentura vznikala, jsem podával řadu pozměňujících návrhů. Upozorňoval jsem, že model, který vláda upřednostňovala, není nejlepším nápadem. Chybělo především kolektivní řízení, kontrola Poslaneckou sněmovnou. Byly až příliš vágně definované pravomoci, opomíjená strukturu nového úřadu, malé ambice být národní sportovní autoritou. 

Mé obavy z fungování – či spíš nefungování – agentury se postupně naplnily. Bohužel. Skončilo to trošku „ruským“ způsobem. Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky… Kontroloři ministerstva financí například zjistili v agentuře desítky pochybení. Neexistující smlouvy, anebo naopak zdvojené. Faktury vznikající dřív, než byly podány objednávky, atd.

Celý účet za tato pochybení dělá podle předběžných odhadů, které se objevily v médiích, zhruba 10 milionů korun. Jistě, pro vládu zadlužující stát v řádu stovek miliard to může být malichernost. Pro mě ale ne. Vždyť z toho by mohlo celý rok žít hned několik malých sportovních klubů.

Navíc to není zdaleka první škraloup, který na Národní sportovní agentuře ulpěl. Sám jsem v Poslanecké sněmovně upozorňoval třeba na problém se šestimilionovým angažmá pro firmu, která agentuře vyřizovala dotace. A přitom tam na to mají mít své vlastní lidi.

Dnes už bývalého šéfa NSA Milana Hniličku jsem proto opakovaně vyzýval, aby odešel. Například letos v lednu, kdy důvodem mého apelu byla jeho účast na teplické hotelové oslavě někdejšího poslance a známého zákulisního politického hráče Petra Bendy. V době, kdy restaurace a hotely byly zavřené a všichni běžní smrtelníci byly odkázáni jen na těch pár obchodů, co vláda nechala laskavě otevřené. Podle mě prostě nebylo možné, aby nejvyšší představitel sportu vysvětloval sportovcům, že mají dodržovat opatření, ale sám vymetal mejdany…

Kontrolní zpráva byla důvodem dalším. Netvrdím, že zmíněná pochybení jdou přímo za Milanem Hniličkou. Ale tak, jako je kapitán mužstva zodpovědný za celý tým, platilo to i tady. Byl to jeho výběr, byla to jeho zodpovědnost. 

Už na konci loňského roku jsem kvůli špatnému fungování NSA interpeloval premiéra Andreje Babiše, pod nějž agentura spadá. Protože agentura nefunguje ku prospěchu sportu. Lapsus střídá lapsus, brodí se jedním problémem za druhým. A zdaleka se to netýkalo jen řízení uvnitř, ale především navenek. Vzpomeňme, jak byly dotační výzvy slibovány v srpnu, reálně ale byly vypisovány ke konci prosince. Mnohdy špatně a s chybami. Několik z nich muselo být zrušeno, jiné se vypisovaly třikrát za sebou…

Místo toho, aby Národní sportovní agentura rýsovala směry moderního řízení sportu, utápí se v základních věcech. Je těžkopádná, plní hlavně funkci „ohřívače“ dotací sportovním svazům. My přitom potřebujeme něco jiného – především, aby fungoval funkční systém financování sportu.

Jenže jak má takový systém fungovat, když nefungují ani naprosto základní funkce NSA? Celé to jen potvrzuje, že sport je pro tuhle vládní garnituru na vedlejší koleji. Což je mi líto. Nejen jako bývalému sportovci, ale hlavně jako člověku, který podporu sportu a obecně pohybu považuje za klíčovou pro dobrý zdravotní stav našich obyvatel. Zvlášť v této době koronavirové.

Nyní tedy Milan Hnilička v čele NSA konečně skončil. Ať už jsou skutečné důvody jakékoliv, z lidského hlediska ho chápu. A přeji mu v profesním i osobním životě vše dobré. Což se týká zvlášť rodinného života, protože rodina je to nejdůležitější, co máme.

Budu bedlivě sledovat, jak si v čele agentury povede její nový šéf Filip Neusser. Protože sport – ať už amatérský či profesionální, ať už jde o děti, mládež či dospělé – si zaslouží dostatečnou pozornost, patřičné financování a kredibilitu. Což bohužel zatím moc neplatilo. Nejde přitom jen o zábavu, ale i o zdraví populace. Snad si to konečně vládní garnitura uvědomí. A když ne tahle, tak ta příští…

Zdroj: https://blog.aktualne.cz/blogy/jakub-janda.php?itemid=39930

Copyright © 2019 Jakub Janda
Vytvořil: Webdo